Zdravá střeva a silná imunita: Zjistěte, jak mikrobiom ovlivňuje naše tělo

V každodenním shonu si často ani neuvědomujeme, jak velký vliv má vyvážená a zdravá strava na naše celkové zdraví. To totiž z velké části vychází právě z našeho trávicího traktu – konkrétně z mikrobiomu, tedy souboru prospěšných mikroorganismů, které v nás žijí. Možná už jste slyšeli, že střeva a imunita spolu úzce souvisí. Pojďme se tedy společně podívat na to:

• Co je to střevní mikrobiom a jak funguje
• Jaký význam má rovnováha mikrobiálního osídlení nejen ve střevech, ale i na kůži a vlasové pokožce
• Jakým způsobem podpořit zdraví střev i pokožky a čemu se raději vyhnout

Věděli jste, že ve vašem těle je více bakteriálních buněk než těch lidských? Odhaduje se, že v těle máme asi 38 bilionů bakterií a „jen“ 30 bilionů vlastních buněk.

Co je to mikrobiom a proč je důležitý

Mikrobiom je soubor všech mikroorganismů (bakterií, virů, hub a dalších), které žijí na povrchu i uvnitř lidského těla – nejvíce v trávicím traktu, ale také na kůži, v ústech, plicích či urogenitálním systému. Počet těchto mikrobů je zhruba stejný jako počet lidských buněk a jejich genetická informace je natolik rozsáhlá, že je považována za „druhý genom“ člověka. Největší a nejvýznamnější soubor mikroorganismů máme ve střevech, tzv. střevní mikrobiom, jenž je někdy označován za samostatný orgán těla díky svému rozsahu a vlivu na zdraví.

Hlavní úlohy střevních bakterií

Nyní si pojďme vysvětlit, jak moc jsou zdravá střeva pro lidský organismus důležitá. Mezi hlavní funkce střevní mikroflóry patří:

1. Trávení a metabolismus: střevní mikrobiom pomáhá rozkládat části potravy, které naše tělo samo neumí zpracovat, hlavně vlákninu. Při tomto procesu vznikají látky zvané mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA) - ty jsou důležité pro výživu střev, tlumení zánětů, udržení správné hladiny cukru a tuků v krvi a také pro řízení chuti k jídlu. Dále mikrobiom pomáhá i při metabolismu žlučových kyselin a cholesterolu. Pokud nefunguje správně, může dojít k hromadění cholesterolu v krvi a poruchám trávení tuků.
2. Produkce vitamínů a bioaktivních látek: některé bakterie produkují vitamíny skupiny B (například B1, B9, B12) a vitamín K, jež jsou nezbytné pro lidské zdraví. Mikrobiom vytváří tisíce různých metabolitů ovlivňujících celkové fungování těla.
3. Ochrana před patogeny: prospěšné bakterie soutěží se škodlivými mikroby o prostor a živiny, čímž brání jejich přemnožení. Pokud dojde k narušení rovnováhy (dysbióze), mohou se patogeny snadněji prosadit a způsobit infekce nebo chronické záněty.
4. Vliv na další orgány a systémy: mikroorganismy v trávicím traktu ovlivňují nejen trávení, ale i zdraví srdce, cév, mozku (tzv. osa střevo-mozek), metabolismus a hmotnost, psychiku, imunitu, a dokonce i riziko vzniku některých druhů rakoviny.

Význam mikrobiální rovnováhy ve střevech

Zdravý mikrobiom je pestrý a stabilní – tento stav se označuje jako eubióza. Pokud dojde k narušení rovnováhy (dysbióze), například po užívání antibiotik, nevhodné stravě nebo při chronických nemocech, může to vést ke zvýšenému riziku infekcí, zánětlivých onemocnění, autoimunitních chorob, obezity, cukrovky, kardiovaskulárních nemocí i psychických potíží.

Mikrobiom a imunita

Vztah mezi střevy a imunitou je velice úzký a zásadní pro celkové zdraví. Správné složení střevního mikrobiomu je důležité pro vývoj, trénink i správnou funkci jak vrozené, tak adaptivní obranyschopnosti organismu. Většina imunitních buněk v těle se totiž nachází právě ve střevě, kde neustále interagují s tamními mikroorganismy. Tato spolupráce je nezbytná pro udržení rovnováhy mezi tolerancí k neškodným mikrobům a ochranou před nebezpečnými patogeny.

Zdravá střevní mikroflóra tak významně přispívá k ochraně před infekcemi, rozvoji autoimunitních onemocnění i chronickým zánětům. Naopak narušení rovnováhy střevních mikrobů, tzv. dysbióza, zvyšuje riziko celé řady nemocí a může negativně ovlivnit jak imunitní systém, tak celkovou odolnost organismu.

Z čeho se střevní mikrobiom skládá

Střevní osídlení je velmi rozmanité – tvoří ho biliony mikroorganismů. Jeho složení se neustále mění a liší se nejen mezi jednotlivými lidmi, ale i v různých částech trávicího traktu. Nejvíce mikroorganismů se nachází v tlustém střevě.

Mikroorganismy vyskytující se ve střevě

• Bakterie: jde o největší a nejlépe prozkoumanou část střevního mikrobiomu. Dominují čtyři hlavní kmeny: Firmicutes (např. Lactobacillus, Clostridium, Ruminococcus, Faecalibacterium), Bacteroidetes (např. Bacteroides, Prevotella), Actinobacteria (např. Bifidobacterium) a Proteobacteria (např. Escherichia, Enterobacter)
• Archea: jedná se o jednobuněčné organismy podobné bakteriím. Důležité jsou zejména pro metabolismus některých látek ve střevě (např. Methanobrevibacter smithii).
• Houby (mykobiom): mezi ně patří kvasinky a plísně, např. Candida, Saccharomyces, Aspergillus a Penicillium. Jejich funkce a vliv na zdraví jsou stále předmětem výzkumu.
• Viry (virom): zahrnují viry napadající lidské buňky (eukaryotické viry), bakteriofágy (viry napadající bakterie), ale i viry pocházející z potravy a prostředí. Tyto mikroorganismy mohou ovlivňovat složení bakteriální části mikrobiomu a tím i zdraví hostitele.
• Prvoci: v menší míře jsou ve střevě přítomni také jednobuněční eukaryoti (např. Blastocystis), jejich úloha je zatím méně prozkoumaná.

Složení střevního mikroflóry je ovlivněno stravou, věkem, prostředím, užíváním léků a dalšími faktory. Zdravý mikrobiom je pestrý a dynamický, přičemž největší zastoupení mají bakterie kmenů Firmicutes a Bacteroidetes (tvoří až 90 % střevního mikrobiálního osídlení).

Prospěšné a škodlivé bakterie pro střeva

Prospěšné bakterie podporují trávení, posilují střevní bariéru, produkují důležité vitamíny a látky s protizánětlivými účinky a brání přemnožení patogenů. Škodlivé bakterie naopak mohou vyvolávat záněty, narušovat střevní bariéru, produkovat toxiny a podílet se na rozvoji infekcí i chronických onemocnění.

Věděli jste, že probiotika mohou významně posílit obranyschopnost tím, že podporují růst prospěšných střevních bakterií? Najdete je především v zakysaných mléčných výrobcích, kvašené zelenině, fermentovaných sójových výrobcích, některých druzích sýrů, kombuše a dokonce i v olivách nebo kváskovém chlebu.

Prospěšné bakterie

• Bakterie rodu Lactobacillus: pomáhají s trávením, snižují pH střeva, produkují kyselinu mléčnou a chrání před patogeny. Mají imunomodulační účinky a jsou běžné v probiotických přípravcích a fermentovaných potravinách.
• Bakterie rodu Bifidobacterium: udržují integritu střevní bariéry, produkují vitamíny skupiny B, brání kolonizaci škodlivých bakterií a podporují imunitu.
• Bakterie rodu Propionibacterium a Streptococcus thermophilus: přispívají k rovnováze mikrobiomu, podporují trávení a imunitní funkce.
• Saccharomyces boulardii (prospěšná kvasinka): chrání před průjmy, podporuje obnovu mikrobiomu po antibiotikách.
• Akkermansia muciniphila: podporuje zdraví střevní sliznice, pomáhá regulovat metabolismus a chrání před obezitou a záněty.

Škodlivé bakterie

• Clostridioides difficile (C. difficile): způsobuje těžké střevní záněty, průjmy a kolitidy, zejména po užívání antibiotik.
• Salmonella enterica: vyvolává střevní infekce, průjmy a horečky, často přenášená kontaminovanými potravinami.
• Escherichia coli (E. coli): většina kmenů je neškodná, ale některé (např. EHEC) mohou způsobit těžké průjmy, záněty a v extrémních případech i selhání ledvin.
• Shigella spp.: způsobuje infekční průjmy a střevní záněty, přenos je možný kontaminovanou vodou nebo potravinami.
• Helicobacter pylori: spojen s žaludečními vředy a zvýšeným rizikem rakoviny žaludku.
• Morganella morganii, Fusobacterium, některé druhy Clostridium: produkují toxiny, které mohou poškozovat DNA a podílet se na rozvoji rakoviny tlustého střeva.
• Staphylococcus aureus, Enterobacteriaceae: mohou způsobovat infekce a záněty nejen ve střevě, ale i v dalších částech těla.

Jaké faktory ovlivňují střevní mikroflóru

Střevní mikrobiom je citlivý na řadu faktorů z prostředí, stravy i životního stylu. Některé návyky a látky podporují růst prospěšných bakterií a rozmanitost mikroflóry, zatímco jiné mohou způsobit jeho narušení (dysbiózu) a zvýšit riziko nemocí. 

Věděli jste, že střevní mikrobiom hraje zásadní roli v produkci a regulaci neurotransmiterů, což jsou chemické látky, které ovlivňují naši náladu, emoce a kognitivní funkce? Zahraniční výzkumy ukazují, že až 90 až 95 % serotoninu, jednoho z hlavních „hormonů štěstí“, se tvoří právě ve střevech, nikoliv v mozku.

Proč je důležitá rovnováha mikrobiomu nejen ve střevech, ale i na pokožce

Mikrobiom není výsadou pouze střev – jeho pestrá komunita žije i na povrchu těla, zejména na pokožce. Kožní ekosystém tvoří miliardy bakterií, virů, kvasinek a dalších mikroorganismů, které společně vytvářejí ochranný štít kůže. Tato mikrobiální vrstva je důležitá pro zdraví a imunitu pokožky, tj.:

• chrání ji před škodlivými patogeny, 
• pomáhá udržovat správné pH, 
• podporuje regeneraci a hydrataci 
• a reguluje zánětlivé procesy. 

Pokud dojde k narušení rovnováhy těchto mikroorganismů, může se to projevit ekzémy, akné, lupy nebo oslabením obranyschopnosti kůže.

Stav střevní bakteriální populace se navíc promítá i do kvality pokožky, protože mezi střevy a kůží existuje úzké propojení, tzv. osa střevo-kůže. Záněty ve střevech nebo narušené složení střevních mikrobů mohou zhoršovat kožní problémy, zatímco zdravá střeva často znamenají zdravou a odolnou pokožku. Tato souhra mikroorganismů tedy významně ovlivňuje nejen vzhled kůže, ale i její imunitní reakce a schopnost bránit se vnějším vlivům.

Jak podpořit střevní a kožní mikrobiom přirozeně

Podpora střevního a kožního mikrobiomu není žádná věda. Vsadit můžete na přírodní cestu ke zdraví, která spočívá například ve vyváženém jídelníčku, pravidelném pohybu, omezení stresu a používání šetrných přípravků na pokožku. Inspirujte se konkrétními způsoby:

Nyní již víte, že péče o mikrobiom není otázka jednoho dne – vyžaduje dlouhodobý přístup, vyváženou stravu, šetrnou kosmetiku a celkově zdravý životní styl. Každý z nás tak může svým chováním pozitivně ovlivnit, jak se bude cítit nebo i vypadat.